Vùng Biên Giói

se narodila 19. srpna 1988 v Hanoji (Severní Vietnam). Se svou sestrou Van přišla v deseti letech do České republiky. Česky si říká Vlasta. Své vztahy k zahraničí vyjadřuje vietnamským úslovím: Čína – jídlo snů, Francie – dům snů, Japonsko – žena snů. Mužem jejích snů je vlastně James Bond. V září 2009 začala studovat mezinárodní vztahy v Praze. Většina její rodiny žije dosud ve Vietnamu. Rodiče pracují ve velkoobchodu na pražském tržišti SAPA. Je členkou mezinárodní studentské organizace AIESEC. Nejraději by žila v New Yorku. Nejdelší cesta z Vietnamu ji zavedla do Berlína. Její motto: »Nic není obtížné, záleží jen na železné vůli. Přenášet hory a vysoušet moře – všechno je možné díky rozhodnosti.« (Ho Či Min)

Chtěla jsem mít nějaké napínavé povolání: dřív jsem se vždycky dívala na čínské karate film s hrdiny v bílých oblecích a chtěla jsem hrát tu krásku, do které se všichni zamilují… Vlastně jsem vždycky měla spousty snů. Když byl někdo v něčem dobrý, chtěla jsem být jako on. Ve třetí třídě jsem si myslela, že chci být učitelkou. Ale to je pasé. Taky jsem chtěla studovat medicínu jako sestra, ale z jiných důvodů: když mě nevzali na gymnázium kvůli špatným známkám, jedna sestřina kamarádka prohlásila, že jsem blbá, a to mě tak rozlobilo, že jsem se rozhodla učit se, celé čtyři roky, a chtěla jsem taky studovat medicínu jako ona a dostat se na nejlepší univerzitu do Prahy. Toho jsem dosáhla. Ale vlastně je mým snem studovat práva, ale pro mě jako Vietnamku je to určitě těžké. Ráda bych byla obhájkyní. Ale co když přijde český mandant a řekne: Cizinka přece vůbec neumí tak dobře česky jako rodilý mluvčí. Proto jsem se toho snu vzdala. Teď studuji mezinárodní vztahy. Chci být diplomatkou.

Ze scénáře Vùng biên giới

Toto dílo resp. tento obsah podléhá licenci Creative Commons.